Zlato a péče o šperk

  • Šperky si při správné péči uchovávají svou krásu po dlouhou dobu. Výrobky z drahých kovů jsou však poměrně měkké a snadno se mohou poškrábat, proto se s nimi musí zacházet velmi opatrně, aby si zachovaly svůj lesk a nepoškozený povrch. Zlato je "tvrdá měna, ale měkký kov“. Pro udržení krásy svého zlatého šperku a zabránění jeho chemického nebo mechanického poškozování se můžete držet následujících zásad:
  • Šperky se nasazují nakonec - po dokončení make-upu, po aplikaci parfému, laku na vlasy atp.
  • Šperky se nevystavují působení chemických látek (včetně čistících prostředků)
  • Šperky je před mechanickým poškozením vhodné uchovávat odděleně v měkké textílii, čímž se zabrání vzájemnému poškození jinými šperky (šperky z vícekarátového zlata jsou měkčí než jiné zlaté šperky atp.)
  • Šperky by se měly nosit pokud možno samostatně, čímž vyniká nejen jejich individuální krása, ale nedochází k vzájemnému poškození (není vhodné nosit současně náhrdelník perlový a kovový! )
  • Ve výjimečných případech může dojít k "černání zlata", což je jev, který může být způsoben mnoha faktory. Nejčastěším důvodem černání zlata je užívání specifických léků
Následující zásady platí pro péči o perly a jejich udržování v perfektním stavu:
  • Perly nesmí být vystaveny vysokým teplotám - horké sprchy nebo páry (zejména šperky s perlami by se měly před koupáním sundat)
  • Perly není vhodné dlouhodobě uchovávat za oknem na přímém slunci Perly by měly „dýchat“ - nedávejte je do hermeticky uzavřené šperkovnice Po použití šperku je vhodné perly otřít lehce navlhčeným jemným hadříkem Perly je možné příležitosně opláchnout velmi slabým roztokem z vlažné vody a jemného mýdla
Zlatnictví je prastaré řemeslo, které se zabývá výrobou i opravami šperků z drahých kovů (zlata, stříbra, platiny). Výrobky mohou být případně ozdobeny drahými a šperkovými kameny. Základem výroby i dnes zůstává ruční práce. Zlatník začíná přípravou materiálu a končí úplným dohotovením šperku. Musí znát vlastnosti drahých kovů a způsob jejich zpracování, ovládat chemickou i mechanickou technologii, různé výrobní techniky, a také vlastnosti drahých a šperkových kamenů. Šperky nelze vytvářet ani opravovat stereotypně, práce na šperku se musí vykonat individuáně, protože např. přírodní kameny jsou prostě jedinečné. ( tvarově, křehkostí, tvrdostí apod. )
 

O zlatě všeobecně

Zlato se vyznačuje skvostnou žlutou barvou a vysokým leskem. Vyskytuje se v přírodě často v ryzí podobě jako zrnka nebo šupinky, a to buď v křemenných žilách, které prostupují různými horninami, anebo v náplavech, které vznikly zvětráním a odplavením zlatonosných hornin. Ve větších valounech se vyskytuje velmi zřídka. Největší známý valoun zlata vážil 70,9 kg! Zlato se těží jednak z náplavů rýžováním, jednak z hornin důlní těžbou. Ryzí zlato je měkké a používáním by se velmi rychle opotřebilo, proto se k výrobě šperků vytvářejí tavením slitiny zlata s jinými kovy např. paládia atp. Z ryzího zlata se prakticky razí pouze zlaté mince nebo zlaté slitky pro investiční účely. Dřívějším měřítkem zlata byl karát. Ryzí zlato rovná se 24 karátům. Množství drahého kovu ve slitině se uvádí v tisícinách - 999/1000 označuje ryzí zlato. Běžnou ryzostí je v ČR 14 karátů, čili 585 dílků ryzího zlata a 415 dílků jiných drahých kovů (585/1000).
Všechny zlaté šperky, které jsou prodávány na území ČR, jejichž váha čistého zlata převyšuje 0,5g, musí být označeny státním puncem. Toto označování provádí příslušný puncovní úřad dané země. Punc je vlastně informační označení pro zákazníka, které udává pravost a ryzost daného šperku.
 

Jednotlivé označení ryzostí:

  • 14-ti karátové žluté zlato – 585 dílů ryzího zlata + 415 dílů ostatních kovů 14-ti karátové bílé zlato  585 dílů bílého zlata a 415 dílů ostatních kovů - většinou niklu nebo paladia.
  • 14-ti karátové červené zlato – 585 dílů červého zlata a 415 dílů ostatních kovů 
  • 18-ti karátové zlato – 750 dílů zlata a 250 dílů ostatních kovů 
  • 24 karátové zlato – neobsahuje žádné příměsi (z ryzího zlata se šperky většinou nevyrábí; toto zlato je extrémně měkké, tudíž by u šperku došlo velmi rychle k opotřebení a velice snadno by se poškodil)
Za klenot se považuje šperk, který je vyroben z platiny nebo ze zlata, je zdoben přírodními drahokamy nebo perlami a je vypracovaný zlatnickou technikou, která vyžaduje mimořádné schopnosti zlatníka-klenotníka i zasazovače-rytce. Význačné klenoty mohou být na povrchu osázeny např. brilianty, aby soustředění třpytivých drahokamů zvyšovalo jeho efekt. Slovo klenot obecně znamená výrobek z drahocenného materiálu.
 

Snubní prsten

Zvyk vyměňovat si prsteny při sňatku má u nás své kořeny hluboko v pohanském starověku. Zvyk nosit snubní prsten na čtvrtém prstu levé ruky se vykládá tak, že od tohoto prstu vede tepna přímo k srdci. Prsten kruhového tvaru z drahého kovu symbolizuje vážné, opravdové přání dvou lidí náležet sobě po celý život. Snubní prsten, kruh bez začátku a bez konce, je symbolem věčnosti. Až do pozdního středověku se u mnoha národů žena „kupovala“ a jednostranné darování prstenu mužem nevěstě znamenalo formální potvrzení právního aktu uzavření sňatku. V době starých Římanů navlékal ženich své vyvolené prostý nezdobený železný kroužek. V novověku ustoupila původní střízlivá symbolika pojetí poetickému a na místo práva vstoupila vzájemná láska a romantika. Jak rozličné změny prodělala symbolika prstenu od dob pohanských až po dnešní, tak rozmanité bylo i jeho umělecké ztvárnění, ovlivňované kulturou, vkusem i sociálním statusem těch, kteří jej nosili a nosí.